V poslední době se čím dál častěji mluví o intuitivním stravování. Možná jste se s tímto pojmem už setkali na sociálních sítích nebo v časopisech a napadlo Vás: „To zní skvěle! Znamená to, že si můžu dát, na co mám chuť, kdykoli chci?“ A právě tady často vzniká nedorozumění.
Intuitivní stravování totiž rozhodně neznamená bezhlavé jedení všeho, co nás zrovna napadne. Není to výmluva pro to, že sníme tabulku čokolády pokaždé, když se cítíme smutní, nebo že si každý den dáme chipsy, protože „to říká intuice“. Intuitivní stravování je mnohem hlubší a smysluplnější přístup k jídlu, který se opírá o respekt k vlastnímu tělu, naslouchání signálům hladu a sytosti a také o důvěru v to, že naše tělo ví, co potřebuje. Ale zároveň to znamená, že mu k tomu vytváříme prostředí tedy že jíme pravidelně, že máme pestrý jídelníček a že se zbavujeme extrémních omezení.
Velmi zjednodušeně řečeno: jíst intuitivně znamená jíst tak, abych se cítila dobře. Nejen teď, ale i za hodinu, za den a dlouhodobě. Znamená to vnímat, kdy mám skutečně hlad, kdy už mám dost a co mi dělá dobře. Možná to zní jako něco naprosto přirozeného, ale pravda je, že většina z nás na to během let zapomněla. Často jíme podle hodin, podle toho, co bychom měli, nebo podle emocí, které nemají s hladem nic společného. Intuitivní přístup nám pomáhá vrátit se zpátky k sobě.
To ale neznamená, že se zcela zbavíme struktury nebo že výživa přestává být důležitá. Naopak. Čím lépe známe své tělo a základy zdravého stravování, tím lépe můžeme s intuicí pracovat. Když vím, že mi těžké jídlo večer nedělá dobře, budu mít přirozenou tendenci dát si něco lehčího. Když poznám, že mě sladkosti nespasí, ale že je v pořádku si je občas dopřát, ztrácí svou „zakázanou moc“.
Intuitivní stravování může být úlevou, protože končí nekonečné počítání kalorií, vážení jídla a výčitky. Ale může to být i výzva, protože musíme převzít odpovědnost. Ne za to, že budeme perfektní, ale za to, že budeme vnímat sebe a dělat rozhodnutí, která nám dávají smysl. Bez nátlaku, bez extrémů, s laskavostí k sobě.
Pokud se chcete vydat touto cestou, doporučuji začít jednoduše. Dejte si jídlo v klidu, bez rozptýlení. Zkuste se během jídla zastavit a zeptat se sami sebe: „Ještě mám hlad? Chutná mi to? Jak se cítím?“ Postupně zjistíte, že tělo umí mluvit jasně. Jen jsme ho možná dlouho neposlouchali.
A pokud je pro Vás výzvou najít si čas na vaření nebo skloubit intuici s realitou každodenního života, naše krabičky Vám mohou být skvělým parťákem. Pomůžou Vám vrátit do jídelníčku pravidelnost, rovnováhu a lehkost. A o to v intuitivním stravování ve skutečnosti jde.
Držím palce a jdeme na to společně!
Lucie Tvrdoňová, Krabičkujeme s.r.o.