Záhadné chuťové receptory
Odhalte spolu s námi skutečný počet čidel naší chuti!
Chuť – bez ní bychom si nebyli schopni uvědomit jedinečnost oblíbených či exotických pokrmů, ba dokonce ani lahodnost nápojů. Nepostradatelným partnerem chuti je čich, který nám pomáhá rozpoznat aroma a vůni lahůdky či drinku než jej skutečně okusíme. Navzdory tomu, kolik nám chuť přináší potěšení, poskytuje nám ze všech smyslů nejméně informací o okolním světě – výsadní roli má právě během hodnocení nápojů a jídel, i s touto úlohou však chuti opět napomáhá čich.
Víte, kolik máme základních chutí?
Orgánem, který nám umožňuje pociťovat lahodnost a požitek z jídla a pití, tedy orgánem chuti, je samozřejmě jazyk. Jeho základní strukturu tvoří právě chuťové receptory, neboli pohárky – dospělý člověk jich má asi 9 000. Chuťové buňky rozlišují čtyři základní chutě: sladkou, kyselou, slanou a hořkou. Chuťové receptory pro tyto chutě jsou rozloženy v různých částech jazyka. Na špičce jazyka se nalézají pohárky reagující na sladké. Postupně směrem dozadu jsou pak rozmístěny ty, které reagují na slané, kyselé a hořké.
Sladkost, hořkost, kyselost a slanost
Sladká chuť prozrazuje cukry, které jsou bohatým zdrojem energie, a je pravým opakem chuti hořké. Když se chceme vyhnout přebytečným kaloriím a zároveň si vychutnat oblíbenou sladkou příchuť, můžeme naši sladkou chuť oklamat alternativními přírodními sladidly (stévie, med, řepný sirup) – jako sladké totiž vnímáme i ty molekuly, které po chemické stránce nemají s cukry nic společného. Hořká chuť nás varuje před jedy – co je hořké, je potencionálně jedovaté. Kyselá chuť pro nás znamená především chemické varování před zkaženou potravou, v níž se tvoří velké množství kyselin, které nám mohou vážně poškodit tkáně a orgány. A nakonec – chuť slaná rozpoznává v naší potravě soli, které jsou nezbytně důležité pro správný vodní režim našeho organismu.
Masová příchuť umami
Chuť umami, která je již dávno známá v japonské a čínské kuchyni, se při smyslovém laboratorním hodnocení sleduje teprve od nedávné doby. Tato chuť rozšiřuje původní čtveřici chutí (sladkou, kyselou, slanou a hořkou) o další element, a sice o takový, který je stěžejní při hodnocení chuti masných výrobků. U masných výrobků a zpracovávaného masa samozřejmě záleží i na slané chuti, avšak v dnešní době je moderní snížit obsah soli v mase tak, aby se dospělo k harmonicky vyváženému chuťovému dojmu. Ten je schopna rozpoznat právě a jedině chuť umami.
Jsme schopni vnímat nespecifikovatelnou kalciovou příchuť?
Jaká je vlastně kalciová příchuť? Hořká, sladká, slaná nebo dokonce kyselá? Vědci z Centra chemického smyslového vnímání v závěsu se skupinou genetiků pod vedením Michaela Tondorfa zjistili, že člověk je možná schopen vnímat chuť pro něj tak důležitého prvku. Přičemž tato chuť se nedá přirovnat k žádné známé chuti, protože její vnímání nezařizují pohárky reagující na sladké a kyselé, nýbrž jejich zvláštní zástupci speciálně zaměření na vápník. Takže chuť chutná prostě kalciově.
Tak co, už jste měli to štěstí zažít kalciovou chuť?
A rozlišujete chuť umami?
Napište nám o svých poznatcích!
Už se moc těšíme na vaše postřehy!
Váš Krabičkujeme tým