Proč dnes hubneme hůř než dřív?

Hormony, stres, spánek a tělo, které má jiné priority než spalování tuku

Možná si říkáme:
„Dřív stačilo pár týdnů hlídat jídlo a šlo to dolů. Teď děláme totéž… a nic.“

Nejsme slabší. A většinou neděláme zásadně větší chyby.
Jen žijeme v jiných podmínkách než dřív a tělo na ně reaguje.

---

1. Hormony: tiché řízení celého procesu

Hubnutí není jen otázka kalorií. Je to hormonálně řízený proces.

Inzulin

Reguluje hladinu cukru v krvi a ukládání energie.
Nepravidelné stravování, časté výkyvy cukru a dlouhodobý stres mohou vést ke snížené citlivosti na inzulin. A ta komplikuje spalování tuku.

Kortizol (stresový hormon)

Dlouhodobě zvýšený kortizol:

• podporuje ukládání tuku (často v oblasti břicha)
• zvyšuje chuť na energeticky bohaté potraviny
• zhoršuje citlivost na inzulin

Leptin a ghrelin

Leptin = hormon sytosti
Ghrelin = hormon hladu

Nedostatek spánku a chronický stres narušují jejich rovnováhu.
Výsledkem je větší hlad a slabší pocit nasycení, i když jíme podobně jako dřív.

---

2. Proč „méně jíst a víc se hýbat“ dnes nefunguje jako dřív

Tato rada vznikla v době, kdy:

• lidé více chodili pěšky
• méně seděli
• nebyli neustále online
• měli méně chronického stresu

Dnes většina z nás:

• sedí 8–10 hodin denně
• má vysokou mentální zátěž
• spí méně než 7 hodin
• je vystavena nepřetržité stimulaci

Pokud do toho výrazně omezíme jídlo, tělo to často nevnímá jako „hubnutí“.
Vnímá to jako ohrožení.

A při ohrožení metabolismus zpomaluje, šetří energií a drží si zásoby.

To není selhání. Je to biologická ochranná reakce.

---

3. Jak stres brání hubnutí víc než čokoláda

Jednorázová čokoláda nezpůsobí přibírání.
Chronický stres ale dokáže zásadně změnit fungování metabolismu.

Dlouhodobý stres:

• zvyšuje hladinu kortizolu
• narušuje spánek
• podporuje inzulinovou rezistenci
• zvyšuje chuť na rychlou energii
• zhoršuje regeneraci

Z evolučního hlediska tělo při stresu řeší přežití.
A spalování tuku mezi priority nepatří.

Nejdříve musí zajistit:

• energii pro mozek
• stabilitu hladiny cukru
• funkci orgánů

Tuk je zásoba. A zásoby se v době „ohrožení“ neuvolňují.

---

4. Špatný spánek: podceňovaný sabotér

Nedostatek spánku má přímý vliv na regulaci hladu.

Při spánku kratším než 6 hodin denně dochází ke:

• zvýšení ghrelinu (hladu)
• snížení leptinu (sytosti)
• zhoršení inzulinové citlivosti

Unavený mozek navíc vyhledává rychlou energii.
Proto máme při nevyspání větší chuť na sladká a kaloricky bohatá jídla.

---

5. Minimum přirozeného pohybu během dne

Nejde jen o trénink.
Jde o běžný pohyb během dne – chůzi, vstávání, drobné aktivity.

Dříve byl přirozený pohyb součástí běžného života.
Dnes velkou část dne sedíme.

I když cvičíme několikrát týdně, dlouhé hodiny sezení výrazně snižují celkový energetický výdej.

---

6. Co tělo řeší dřív než spalování tuku

Spalování tuku není prioritní funkce organismu.

Tělo nejdříve řeší:

1. Dostatek energie pro mozek
2. Stabilitu hladiny cukru
3. Hormonální rovnováhu
4. Regeneraci
5. Imunitu
6. Reprodukční funkce

Teprve když je systém stabilní, může začít efektivně uvolňovat zásoby.

Pokud:

• jíme velmi málo
• jsme dlouhodobě ve stresu
• málo spíme
• máme nepravidelný režim

tělo se brání.

Ne proto, že bychom neměli vůli.
Ale proto, že chrání svou stabilitu.

---

Co z toho vyplývá

Řešením často není ještě větší omezení jídla.

Mnohem častěji potřebujeme:

• pravidelnost
• dostatek energie
• kvalitní zdroje bílkovin
• lepší spánek
• nižší stres
• více přirozeného pohybu během dne

Když tělo dostane signál bezpečí a stability, začne spolupracovat.

---

Závěr

Dnes nehubneme hůř proto, že jsme méně disciplinovaní.
Hubneme hůř proto, že žijeme v prostředí s vyšší stresovou zátěží, nižší přirozenou aktivitou a častějšími poruchami spánku.

Proto už nestačí jednoduché „méně jíst a víc se hýbat“.

Tělo potřebuje stabilitu, dostatek a rovnováhu.
A když je má, dokáže se změnit.

Pokud chcete tělu vytvořit podmínky, aby mohlo začít spolupracovat, nemusíte hned sahat po extrémech. Často stačí vrátit do dne pravidelnost a kvalitní jídlo. I proto může být krabičková strava dobrým prvním krokem. Pomůže nastavit režim, dodat tělu potřebné živiny a snížit stres kolem jídla. A právě stabilita je dnes tím, co při hubnutí dělá největší rozdíl. 

Buďte laskaví sami k sobě
Lucie Tvrdoňová, Krabičkujeme s.r.o.