Proč někdo jí, jak chce, a nepřibere, a jiný přibírá ze vzduchu?

Možná vám připadá nespravedlivé, že ať se snažíte, jak chcete, nemůžete se nadbytečných kil zbavit, zatímco jiní si mohou dopřávat a nepřiberou ani deko. Čím to je a musí to vždycky být tak jednoznačné? Skutečně mají přirozeně štíhlí lidé svou postavu zadarmo?

Velmi časté odpovědi v poradnách zdravého hubnutí šéfky firmy Krabičkujeme Lucie Tvrdoňové zní nějak takhle. „Jen se podívám na zákusek a mám 2 kila nahoře.“ nebo „Já přibírám už jen z vody.“ Když to ale postavíme z toho scifi světa zpátky do reality, co nám tím klienti vlastně říkají? Neříká nám to trochu i fakt, že si neuvědomují vlastní realitu stravování? Že si sami nevědí rady a často ani neví, co je příčinou jejich přibírání? A věřte nám, opravdu to není ani voda, ani oční kontakt s dobrotama.

Držíte už několikátou dietu, ničíte se v posilovně, a výsledky se ne a ne dostavit. Je vám do breku ze skutečnosti, že ať děláte, co děláte, ručička na váze se neposouvá chtěným směrem, stejně jako se pořád nemůžete vejít do těch starých kalhot, jejichž velikost jste si určili jako cíl vašeho snažení. Celou situaci ještě zhoršuje fakt, že kolem sebe máte spoustu lidí, kteří disponují postavou jako ze žurnálu a zdá se, že pro to nemusejí vůbec nic dělat. Čím to je, že k vám byl život tak nespravedlivý a k nim tak štědrý? 

Co ovlivňuje GENETIKA

Genetika je poměrně mocná kouzelnice a pravdou je, že částečně určitě stojí i za schopností hubnout či nehubnout nebo si váhu udržet či neudržet. Dítě sportovců po nich může zdědit dobrý svalový tonus a svižnější metabolismus, a pokud si to samo vyloženě nepokazí soustavným přejídáním, má nejlepší předpoklady k tomu být po rodičích, tedy netrpět problémy s tloušťkou. Na druhé straně potomek dvou jedinců se sklony k nadváze, kteří nejsou zvyklí se v jídle omezovat a zrovna tak nejsou zvyklí na pravidelný pohyb, má v tomto směru prokazatelně horší výchozí pozici. A to nejen pro dědičnost, ale také pro prostředí, v němž vyrůstá a v němž do jisté míry přebírá stravovací a pohybové návyky svých rodičů. 

Jak s tím souvisí střevní MIKROBIOM

V souvislosti s genetikou můžeme zmínit ještě jeden poměrně zajímavý fakt, o němž se zmiňují některé provedené studie. Jejich autoři tvrdí, že o naší budoucí váze rozhodují první roky života, protože tehdy se nám zakládá střevní mikrobiom. Na jeho složení má vliv i strava matky v těhotenství a při kojení a potom samozřejmě, jak se stravuje dítě samo a z čeho mohou ony střevní bakterie čerpat. Zjednodušeně řečeno to funguje tak, že když jí někdo v dětství nezdravě, nemá mikroflóru dobře utvořenou a může mu to potom dělat problémy v dospělosti. Zde už je dědičnost na vině jen částečně…

Kdy dědičnost funguje jako výmluva

Roli genetiky a také rodinného prostředí tedy rozhodně popřít nelze, na druhou stranu by bylo liché na ně všechno svádět. Protože, ruku na srdce, určitě vždycky, když říkáme, jak nejíme nebo jak se pravidelně hýbeme, jak se snažíme, nemluvíme tak úplně pravdu a možná si realitu přikrášlujeme tak, abychom z ní vyšli v o něco lepším světle. 

Snad každému je jasné, že hodiny v posilovně budou k ničemu, když budou probíhat nárazově a když si po nich dopřejeme, co hrdlo ráčí, abychom si vykompenzovali tu nepříjemnou dřinu. V hubnutí existuje jednoduchá rovnice, která je pořád platná – pokud příjem převyšuje výdej, neztratíte ani deko, byť se budete snažit sebevíc. Pokud toto nebudete dodržovat, nepomůže vám ani sebelepší genetika. V takových případech tedy tvrzení, že „přibíráte ze vzduchu“, není na místě. Někdy jen stačí sáhnout si do svědomí…

Skutečně má někdo něco zadarmo?

Podobně liché je domnívat se, že štíhlí lidé mají svou postavu zadarmo. Moc pěkně je to vidět zejména na slečnách, které byly v mládí jako laňky, ovšem v pubertě se pěkně zakulatily, s čímž už se jim následně nepodařilo mnoho udělat. To může být příklad dobré genetiky jako základu, na který dotyčná nedbala a jakmile vstoupily do hry hormony, nedokázala ukočírovat své zvyky a chutě, nesmířila se s tím, že nejsou stejné jako v dětství a rané dospělosti, neadaptovala se zkrátka na novou situaci a tělo zareagovalo tak, jak zareagovalo. 

Proč je životní styl o prioritách

Jinými slovy, ty slečny byly zvyklé mít postavu zadarmo a jakmile se situace změnila, neuměly se s ní sžít. Mnohé další se ale v oněch kritických letech začaly hýbat a stravovat správně a zdravě, což si udržely do dospělosti a ony pozitivní návyky nyní vnímají jako samozřejmost, bez níž se již neobejdou. To ale neznamená, že mají své křivky zadarmo – pravidelně se hýbou, hlídají se v jídle, nepřehánějí to s alkoholem, tedy sečteno a podtrženo: nepřejídají se a nepřepíjejí, vědí, kdy mají dost a své přirozené záklopky ctí. To neznamená, že mají svou postavu zadarmo, znamená to, že mají nějaké priority a těch se drží. A podobně si priority může nastavit úplně každý.

Nyní můžete namítat, že máte ve svém okolí kamarádky, které necvičí, pijí alkohol a stejně jsou velmi štíhlé. Jaká je naše odpověď na tuto námitku? Kalorický deficit. Tyto dámy v naprosté většině případů denně nepojídají dostatečné množství energie, díky které by přibraly. Na druhou stranu nebudou mít ani pevné zdraví, krásnou pleť, nebo hezký svalový tonus.

Doufáme, že vám náš článek pomohl vyřešit dilema s vodou, po které se (NE)přibírá a pokud byste náhodou měli nějaké dotazy, na které bychom měli sepsat fakta, nebojte se nám napsat na email info@krabickujeme.cz

Váš Krabičkujeme tým