Jak na podzimní letargii
Pošmourné podzimní počasí není tím nejlepším motivátorem, který by nás donutil zvednout se z pohovky a začít se hýbat. Musíme proto sáhnout po něčem spolehlivějším. Kde hledat v rozpuku podzimu, toužíce po návratu teplých časů, chuť, sílu a energii do pravidelného pohybu?
Ranní mlhy, teploty pohybující se mnohdy už pod bodem mrazu, mrholení nebo dokonce i déšť, vichr, který nám obrací deštník a strhává kapuci… Podzim umí být nepřátelský, zrovna tak ale dokáže vykouzlit úsměv na rtech, to když dovolí sluníčku prozářit mraky, aby nechalo vyniknout krásným barvám podzimního listí, které ponášeno mírným vánkem padá k zemi, na níž vytváří šustící pokrývku, již vás pes rozkošnicky rozráží čumákem.
Všímejme si toho, co je dobré
I takové zážitky nám podzim nabízí a na nás je, kterým budeme věnovat pozornost – jestli těm příjemným, těm, které nám dělají radost, nebo těm druhým, těm, které nás rozčilují, které v nás probouzejí rozčarování a podrážděnost. Zlobíme se potom na celý svět, připadáme si unavení, bez chuti do života, je pro nás náročné jen ráno vstát z postele…
Dokud budeme vinit svět, budeme pořád naštvaní
Zlobit se ale v takovém případě můžeme jen sami na sebe a to proto, že svému okolí a vnějším činitelům dovolíme, aby nás takovým způsobem rozhodilo/rozhodily. Dokud si totiž neuvědomíme, že zdroj radosti máme uvnitř sebe a že jen na nás, zda se rozhodneme být šťastní nebo naštvaní, budeme pravděpodobně naštvaní. Jakmile ale přenastavíme myšlení, rázem vše uvidíme v růžovějších barvách… Tak tedy pojďme na to – slibme si, že ode dneška budeme vždy dávat pozornost tomu dobrému.
Roste to, čemu dáváme pozornost
Protože čemu dáváme pozornost, to roste. To neznamená zavírat oči před něčím, co se nám nelíbí, utíkat před tím, co se nám nechce řešit, otáčet se zády k těm, s nimiž se nechceme bavit. Znamená to přijímat, co přichází, co odchází, ale pouštět to, co nás tíží a co nás žádným způsobem nemůže obohatit. Znamená to být laskavý k sobě i k celému světu. Pěstujme tedy laskavost a radost, hýčkejme si je uvnitř sebe a rozdávejme je ostatním.
Slunce v dešti
S takovým životním přístupem nám bude svítit sluníčko, i když bude ve skutečnosti pršet. S takovým pohledem na svět nám bude teplo, i když bude venku zima. Protože to slunce, to teplo, ta radost, bude vycházet z nás a bude dělat dobře nejen nám, ale i všem kolem nás. Jak si takový přístup převést do praxe? Přinášíme pár rad a tipů, které vám prozáří dny:
Přejeme pohodový podzim plný radosti ze života!
Váš Krabičkujeme a Cvičky Onlajn tým